|
GOLDSILVER s.r.o.
Kancelář Praha, úsek:
MAP Detekce-odposlech
Velenovského 3261/2, Praha 10
Tel: (+420) 777 112 130
(+420) 776 222 666
e-mail:
info@goldsilver.cz
IČO: 27865070
DIČ: CZ27865070
účet č.ú. 520104006 /2700
|
|
|
Za únik odposlechů do médií je stíhán první
policista
Policista byl
obviněn kvůli
zveřejnění
výpisu hovorů
Miroslava Šloufa
foto: Michaela
Říhová,
Právo
České úřady
zřejmě vůbec
poprvé obvinily
nějakého
policistu z
úniku odposlechů
do médií. Jde o
rok starý případ
zveřejnění
výpisů
telefonních
hovorů lobbisty
Miroslava Šloufa.
Případ šetřila
Inspekce
ministra vnitra
a v říjnu státní
zástupce začal
stíhat
konkrétního
policistu z
protikorupčního
útvaru (ÚOKFK).
Právu to v
pondělí
potvrdila šéfka
státních
zástupců z Prahy
1 Šárka Pokorná.
6. 1. 2009
05:08 - 6.
1. 2009
12:56
Aktualizováno
- PRAHA
Podle
úterních
informací
mluvčí
městského
státního
zastupitelství
v Praze
nebyl
obviněný
členem
protikorupční
policie,
ale
pracovníkem
obvodního
ředitelství
Praha III.
„Je tam od
konce října
2008 nově
zahájeno
trestní
stíhání pro
trestný čin
neoprávněného
nakládání s
osobními
údaji
a nyní
probíhá
standardní
vyšetřování.
Obviněnému
hrozí až tři
roky
vězení,“
řekla
Pokorná.
Není také
jasné, proč
vůbec
policie
výpisy
Šloufových
hovorů
pořizovala.
To, s kým si
někdejší
poradce
bývalého
premiéra
Miloše
Zemana volal
v posledních
třech
měsících
roku 2007,
zveřejnila
loni v lednu
TV Nova.
Mezi
Šloufovými
kontakty byl
mimo jiné
šéf
sekretariátu
nejvyšší
státní
zástupkyně
Josef
Pavlík,
který si s
lobbistou
telefonoval
od října do
poloviny
prosince
předloňského
roku údajně
nejméně v 48
případech.
Šlouf ale
již dříve
popřel, že
by se spolu
cíleně
bavili o
nějaké
konkrétní
kauze. „Už
ta
skutečnost,
že se dají
lidé
odposlouchávat
bez
rozhodnutí
příslušných
orgánů
činných v
trestním
řízení, je
zarážející.
A každou
nápravu v
tomto směru
proto
vítám,“ řekl
v pondělí
Právu Šlouf.
Viník se
nikdy
nenašel
Podobné
případy
úniků
odposlechů
do médií v
minulosti
končily spíš
tím, že sice
bylo
zjištěno
porušení
zákona,
ale nikdy
nebyl
nalezen
konkrétní
viník. Sama
Pokorná měla
na starosti
případ úniku
odposlechů
hovorů mezi
nynějším
premiérem a
šéfem ODS
Mirkem
Topolánkem a
jeho
spolupracovníkem
Markem
Dalíkem z
vyšetřování
údajného
pokusu o
korupci
bývalého
unionistického
poslance
Zdeňka
Kořistky.
Také tam
stejně jako
v kauzách
úniků
odposlechů
podnikatele
Františka
Mrázka či
členů
Berdychova
gangu
do médií
byla věc
odložena,
protože se
nepodařilo
najít
pachatele.
Radim Vaculík,Právo
převzatý článek
ze serveru
Novinky.cz
____________________________________________________________________________________________________
K jednomu odposlechu má přístup až
3000 lidí
K
odposlechům
proběhlo
slyšení v
Senátu.
foto: Lukáš
Táborský,
Právo
Ředitel
Úřadu na
ochranu
osobních
údajů Igor
Němec v
úterý
překvapil v
Senátu
účastníky
semináře o
návrzích
novel
trestního
řádu a
trestního
zákona,
týkajících
se zákazu
zveřejňování
obsahů
odposlechů
nebo
trestních
spisů.
„K jednomu
odposlechu
se může
dostat až
tři tisíce
oprávněných
osob,“ řekl
s odkazem na
zjištění
úřadu.
3. 12.
2008
04:22
- PRAHA
Debatu
iniciovala
se
zástupci
médií
senátní
mediální
komise,
neboť
senátoři
se
předlohami
budou
zabývat
na plénu
příští
týden.
Sněmovna
už
předlohu
schválila.
Jeden z
jejích
navrhovatelů,
poslanec
Marek
Benda
(ODS),
argumentoval,
že
zveřejnění
odposlechů
je zásah
do
osobních
práv,
kdy
dochází
ke
skandalizování
lidí.
Novela
trestního
řádu
zakazuje
médiím
zveřejňování
policejních
odposlechů
pod
hrozbou
až
pětimiliónové
sankce.
Média
žádají
senátory,
aby
předlohu
nepodpořili
a
chtějí,
aby se
zákaz
zveřejňování
odposlechů
nevztahoval
na
informace
o
veřejných
činitelích.
Pokud by
předloha
byla
schválena,
obávají
se, že
dojde k
omezování
svobody
tisku. V
debatě
zaznělo,
že
zákonodárci
chtějí
přenést
odpovědnost
na
média,
když
stát
není
schopen
zabránit
úniku
informací
z
policie
či
státních
zastupitelství.
Senátorka
Jana
Juřenčáková
přiznala,
že má
problém
zvednout
ruku pro
předlohu.
Na
obranu
médií
uvedla,
že
„kdyby
všechno
bylo v
pořádku,
tak by
nic
nezveřejňovala“.
gö,Právo
převzatý
článek ze
serveru
Novinky.cz
____________________________________________________________________________________________________
Operátoři
shromažďují údaje, kritici hovoří o špiclování mobilů
Převzatý článek ze serveru Novinky.cz, dne 1.9.2008
Operátoři budou
muset od pondělka 1.9.2008 shromažďovat údaje o tom, kdo,
kdy, odkud a kam volal mobilním telefonem.
Evidovat budou i údaje o neuskutečněných hovorech, kdy někdo
někoho třeba jen "prozvoní".
První zářijový den totiž nabývá účinnosti novela zákona o
elektronických komunikacích. Podle kritiků
norma představuje výrazný zásah do osobních svobod a
umožňuje "špiclování" lidí.
Povinnost
uchovávat a za určitých okolností i předávat některé údaje
měli operátoři už dříve.
Novela, která do českého práva promítá nároky jedné z
evropských směrnic, však jejich povinnosti rozšiřuje.
Podobně
jako telefonní hovory bude dokumentována i počítačová
komunikace, data budou archivována půl roku.
Kritikům zákona vadí mimo jiné to, že veškeré náklady,
které jsou s uchováváním dat spojeny, bude i nadále platit
stát.
Podle bývalého ministra vnitra za ČSSD Františka Bublana
nyní platí ministerstvo operátorům za archivaci dat zhruba
300 miliónů korun ročně.
Další
desítky miliónů prý za stejnou službu platí Bezpečnostní
informační služba.
Bezpečnostní výbor sněmovny přitom doporučoval, aby
sněmovna tuto povinnost přenesla na operátory.
Totéž
prosazovala i nevládní organizace Iuridicum Remedium,
která se věnuje případům omezování lidských práv.
Její zástupci upozorňovali na to, že občané si ze svých
daní platí vlastní sledování.
Poslanci se
na jaře při bouřlivém projednávání novely přeli také o to,
zda má mít přístup k údajům o telefonních hovorech
jen policie, nebo i zpravodajské služby. Novela totiž
obsahuje jen obecnou formulaci, že na přístup budou mít
právo orgány,
které k tomu budou zmocněny zvláštním zákonem.
ČTK
____________________________________________________________________________________________________
Svět zaplněný
kamerovými systémy vybízí k úvaze, zda si příliš lehkovážně
nezvykáme na ztrátu soukromí a intimity.
Naplňuje se Orwellova vize, že budeme pod něčí neustálou
kontrolou? Režie P. Kaňka
Kamery nás
sledují na cestě od kolébky ke hrobu - kamera dokumentaristů
nahlédla do problematiky soukromého
gymnázia, vstoupila i do prostředí tzv. polepšovny,
pohybovala se ve veřejném prostoru měst,
mapovala i domov důchodců, a setkávala se s fenoménem
kamerových systémů, které mají tendenci proměnit
náš svět v místo, kde ubývá intimity a soukromí. Na druhé
straně posiluje vědomí strachu a ohrožení vyvolávající
potřebu permanentní kontroly, jakéhosi stálého dozoru. Jsou
v této situaci kamerové systémy východiskem?
Bude jim patřit budoucnost?
Na tyto a podobné otázky se dokument Oči Velkého Bratra
snaží nalézat odpověď.
____________________________________________________________________________________________________
Polovina dětí přistoupí na nabídku schůzky přes internet
Převzatý
článek ze dne 23. 1. 2008 09:46 -
Josef
Koukal, Petr Nový,
Novinky,
Právo
PRAHA
Podle statistik
policie přistoupí polovina dětí na internetovou nabídku k
osobní schůzce.
Právu to v rozhovoru řekl šéf sekce informační kriminality
policejního prezidia Karel Kuchařík.
Přitom se to týká i schůzek se sexuálním podtextem.
„Měli jsme případ, kdy si malá dívka sjednala schůzku,
neřekla to nikomu z rodiny a nebýt toho, že se den před
setkáním
náhodou svěřila kamarádce, mohla se stát obětí pedofila,“
popsal jeden z případů Kuchařík.
Díky tomu
případ dopadl dobře. Kamarádka kontaktovala rodiče a ti
věc oznámili policii.
Schůzka se odehrála bez účasti děvčete. Dostavil se na ni
již jednou trestaný pedofil, který neakceptoval nařízenou
léčbu.
Přitom
výrobci dětského porna jsou pro nalákání dětí schopni
téměř všeho. Úprava fotografií je jednou z cest,
jak se k dětem dostat. Na internetu pak surfující mládež
najde děti užívající si a smějící se. Podle policie se
pachatelé
snaží děti přesvědčit, že jde o naprosto přirozené
jednání. Ukazují jim fotografie, říkají jim: Když to
dělají tyhle děti,
proč bys to nedělal ty?
Policie se
vrátí k podnětům z minula
Od prosince
mohou policisté v souvislosti s novelou trestního zákona
zakročit i proti lidem, kteří dětskou pornografii pouze
přechovávají. Policisté se tak vrátí i k dříve zjištěným
případům. „Čeká nás kvantum případů, ke kterým jsme měli
podněty
v minulosti. Dříve jsme však nemohli téměř nic udělat,“
řekl Kuchařík.
Osoba,
která bude cíleně, vědomě stahovat materiál s dětskou
pornografií, se od prosince dopouští trestného činu.
Za samotné držení dětské pornografie hrozí podle nově
platné legislativy dva roky vězení.
Nedostatek
policejních specialistů
Policie má
v současnosti v každém kraji několik jednotlivců, kteří se
specializují na internetový obchod
s dětskou pornografií.
„Asi
polovina všech policistů pracuje v rámci kriminální
policie a vyšetřování. Pouze asi sto lidí jsou vhodní
specialisté.
A z té stovky jen malá část má zájem o tento typ práce.
Takže na krajích dnes máme po jednom,
maximálně dvou lidech,“ doplnil Kuchařík.
____________________________________________________________________________________________________
Podezíráte
partnera? Dejte mu mobil - štěnici
foto: Profimedia.cz
21.5.2007 převzatý
článek z: MLADÁ FRONTA DNES a
www.idnes.cz
Žárlivá manželka
chce sledovat muže a poslouchat, s kým si povídá.
Podnikatel by rád slyšel,
co jeho obchodní partner probírá
na uzavřeném jednání. Lze toho dosáhnout? Ano a docela
snadno.
Na českém trhu se objevila nová služba –
pohodlný odposlech.
Specializovaná
firma nyní nabízí chytrou „štěnici“, kterou si sledovaný nosí
všude s sebou:
jde totiž o jeho mobilní telefon. Jen nenápadně upravený.
Zařízení stojí padesát tisíc korun, ale jako u většiny
technických novinek se dá čekat, že cena bude klesat. Upravit
přitom nejde každý mobil, ale jen „chytřejší“
manažerské telefony (typově ty, kde je k dispozici e-mail a
internet).
Služba funguje
tak, že sledující vyšle do telefonu sledovaného signál přes
SMS, která se však neobjeví na displeji.
V tu chvíli se
spouští výkonný mikrofon telefonu a zachycuje všechen
zvuk v okruhu až deseti metrů, ve většině
případů tedy
v celé místnosti.
I když
prodejce žádný zákon neporušuje, zákazník, který
podlehl pokušení někoho sledovat, už ano.
V principu se
totiž předpokládá, že držitel upraveného telefonu by měl
vědět, že službu má aktivovanou, a souhlasit
s ní. Přesto
tatáž firma vyvíjí další novinku – „prodloužené
oko“. Člověk bude moci vidět přes počítač, co se děje
v okolí mobilu někoho jiného.
Vyvíjená
aplikace dokáže ovládat na dálku fotoaparát na mobilu: do
telefonu se pošle signál, ten spustí fotoaparát
a zpátky
do počítače přijde fotka. Slabinou však je, že často můžete
vyfotit vnitřek kabelky nebo nebe.
I zde firma odmítá, že
by prodejem pomůcky pro špiony porušovala zákon.
„Prodejci mačet
také nepřebírají odpovědnost za ty, kteří s nimi někoho
zraní,“ říká Pavel Maletínský,
ředitel společnosti Goldsilver, která „mobily-štěnice“ prodává.
Tyto výrobky
prý lze použít k dobrým věcem. „Představte si, že
unesou dítě a vy chcete vědět, kde je.
Pokud únosce mobil
nevypne, můžete si takhle vyfotit, kde se únosce nachází,
nebo poslouchat, co říká,“
vysvětluje Maletínský. Tímto
způsobem se dá také kontrolovat, jestli dítě nechodí za
školu.
Kromě focení
a poslouchání existuje ještě jedna podobná služba,
kterou však už dnes nabízí standardně třeba
i firma
T-Mobile svým zákazníkům pod názvem „Kde je“. Díky ní
lze člověka se zapnutým telefonem sledovat
na mapě. Vysílače,
které šíří signál mobilů a které najdete téměř všude,
lze totiž používat i zpětně a zjistit,
která mobilní čísla
se právě nacházejí v jejich okolí.
„Přesnost se
pohybuje od několika metrů do jednotek kilometrů,“ vysvětluje
mluvčí T-Mobile Martina Kemrová.
Záleží na tom, jak hustě
je oblast poseta sítí vysílačů. Dá se však podle Kemrové
zneužít, pokud se někomu
nepovolanému dostane do ruky LPIN,
tedy číslo, které slouží jako klíč k přihlašování.
Všechny tyto služby se dají využít při pátrání po zločincích.
Mohou se totiž proměnit v „digitální stopu“, kterou
po
sobě člověk zanechává. „Na požádání jsme schopni
poskytnout pomoc vyhledáním SIM karty záchranářům
a
policii a činíme tak,“ dodala Kemrová. Záchranáři už
takto nalezli několik lidí, kteří se dostali do problémů.
Využití může
být i docela bohulibé, třeba při hledání příbuzného.
„Mobil nosí u sebe babička, která se nám často
ztrácí,“
říká Zuzana z Prahy. Se službou však musí souhlasit
majitel telefonu a smlouvu s T-Mobilem musí stvrdit
vlastním
podpisem. Pokud byste někomu chtěli podstrčit odposlouchávací
mobil bez jeho vědomí a oběť by to
zjistila, mohl by vás
„napíchnutý“ člověk nejspíš úspěšně zažalovat.
„Vztahuje se
na to občanský zákoník, pasáž o ochraně osobnosti,“ míní
znalec práva v oblasti informačních
technologií Vladimír
Smejkal. Závažnější by podle něj bylo, kdyby služba
odposlouchávala i celý hovor, to už
by totiž mohl být
trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv.
Podobná
„kouzla“ jsou podle Smejkala možná hlavně proto, že
mobilní telefon se nabídkou svých funkcí
stále více
přibližuje počítači. Chytré telefony mívají uvnitř
naprogramovaný stále kvalitnější operační systém.
A to
bývá zároveň jejich slabým místem. Operační systém
mobilu totiž odborníci dokážou přeprogramovat tak,
že přístroj
dělá i to, co majitel netuší.
Člověk, který
se chce odposlouchávání vyhnout, se může bránit několika
způsoby. Měl by používat jen telefon,
který si sám
koupil, a ne si ho nechat od někoho darovat. Kromě toho
existují v Česku i specializované firmy,
které nabízejí
kontrolu proti odposlechu či instalují do místnosti rušičku.
V takovém prostoru pak nejde hovor
odposlouchávat.
____________________________________________________________________________________________________
SECURITY -
převzatý článek TICHÝ NEPŘÍTEL VÁS SLEDUJE
ze dne 05. 01. 2007 (časopis
Digitální byt)
Jsme
pouze lidé. Lidé se svými starostmi, problémy, neřestmi,
tajemstvími, obavami. Jsme také takoví,
že chceme někdy vědět víc, než je možné. Jsme často zmítáni
pochybnostmi a hledáme řešení.
Nutí nás to snít o tom, jaké by bylo mít tu moc být neviditelný
a vědět vše, co potřebujeme.
A tak v skrytu
svého útulného bytu či kanceláře přemýšlíme,
co asi dělá náš soused nebo nepřítel. Problém ovšem je,
že tu samou touhu může mít i ta druhá strana.
Podle posledních odhadů působí v České republice okolo 89
aktivně obchodujících firem s útočnými prostředky (štěnicemi)
a dalších 3665 koncesovaných detektivních kanceláří, které
tyto prostředky využívají za účelem získání informací pro
klienta.
Cesta dovnitř je
hračka
Klasická
odposlouchávací štěnice, která se dnes vyskytuje
spíš ve formě radiového mikrofonu, se dostane do vašeho bytu
velmi lehce. „Stačí pár sekund a váš dobrý přítel, který vás
navštíví, vám zamoří byt. Může se opřít o kus nábytku nebo
předstírat, že mu něco upadlo, a mezitím vlepit do skryté škvíry
miniaturní mikrofon s vlastní baterií,“ říká odborník na detekci
útočných prostředků Pavel Maletínský.
Na svém webu
www.detekce.com
shromáždil hodně příkladů
z praxe. U jednorázově instalovaných „slídičů“ je povzbuzující,
že trvá hodiny, maximálně několik dnů provozu, než jim dojdou
baterie. Za požadavek minimálního rozměru musí
zaplatit malým dosahem a krátkou životností.
Proto, a také pro
snížení možnosti jejich odhalení, je výrobci vybavují dálkovým
spínáním nebo aktivací hlasem,
takzvanou funkcí VOX. Ta umožňuje přístroji vysílat pouze
v době, kdy je na dálku zapnut, nebo když se v místnosti
mluví. Zvláštním způsobem vzdáleného napájení a aktivace
některých speciálních prostředků je jejich ozáření
elektromagnetickým polem zvnějšku zájmové místnosti. Ještě horší
je, když nám někdo umístí do bytu mikrofon,
kterému dodáváme energii sami. Stačí, když dostanete hezký
dárek. Může to být lampička, mohou to být hodinky
napájené měnitelnou baterií. Uvnitř je ale dárek nechtěně
vybaven mikrofonem či kamerou, která vás špicluje, a ještě
k tomu za vaše peníze.
Zrádná kamufláž
Smrtka vyzrála na
chytrého rabího Loewa tak, že se schovala do růžového květu.
Také útočná technika nás klame
svou titěrností. Například supercitlivý miniaturní mikrofon
s kabelem libovolné délky má dnes průměr 5 milimetrů a délku
o jeden milimetr kratší. Schováte ho za dvě sirky. Hitem jsou
v poslední době i odposlechy obrazu a zvuku současně.
Miniaturní deskové CCD kamery potřebují pouze přivést napájení,
aby z nich vyšel klasický videosignál, který lze
zpracovat každým běžným zařízením s videovstupem. Přitom rozměr
takovéto kamery nemusí být větší než kostka
cukru a jako otvor pro objektiv jim stačí kruhová dírka
o průměru cca 1,5 mm. Pokud ji osadíme vysílačem a baterií,
může vám tento komplet nabídnout pět hodin profesionálního
záznamu. Vše přitom schováte do krabičky od sirek.
Poetickou „vychytávkou“ této kamufláže je možnost, aby vám
z takové falešné krabičky ještě vypadly opravdové sirky.
 |
Nevýhodou těchto
miniaturních videovysílačů je však
poněkud vyšší energetická náročnost ve srovnání s vysílači
čistě zvukovými. Proto musí být videoštěnice většinou
skryta v nějakém elektrickém spotřebiči trvale
připojeném k elektrické síti.
Jako vtip
vypadají kamerky, jejichž objektivy jsou kryty
atrapami nejrůznějších křížových šroubků.
Odposlechy se mohou realizovat také přímo zvenčí
vašeho bytu, stačí na sklo okna nebo výplň dveří nalepit
takzvaný radiostetoskop. Pokud se podíváme do oblasti
vyšší školy špionáže, musíme se zmínit i o laserovém
odposlechu, který dokáže snímat hovor ze zájmové
místnosti laserovým paprskem namířeným na jakoukoli
rezonanční plochu v místnosti nebo na okenní tabulku.
Potom stačí zachytit od této plochy odražený paprsek
a sejmout z něho namodulovanou frekvenci mluveného slova.
Leze po železe
Patří
k nezdravému sportu sáhnout si na tisíc voltů. Nicméně
vynalézavost při špiclování nezná mezí. Jako další
přenosové médium se naskýtá i jakékoliv vedení inženýrských
sítí. Například pokud vám nějací slídilové do bytu
nasadí dlouhovlnný vysílač, využívající k přenosu informace a
k napájení rozvody elektrické sítě 230 V, mohou ho
zkombinovat ho s „cinklou“ rozdvojkou, prodlužovačkou nebo
krabičkou elektrických rozvodů. Váš byt tak lze
odposlouchávat na vzdálenost celého obytného bloku, aniž by
museli rušitelé cokoliv složitě vrtat a riskovat prozrazení.
Jednoduše část odposlouchávací cesty povedou „po elektrice“ a
zbytek vzduchem na vzdálenost cca 300 metrů.
Podobná zařízení dokážou prodloužit cestu i kabelové přípojce
nebo pevné telefonní lince. Přitom pořídit si dnes přes
internet nějaké to slídicí zařízení opravdu není těžké.
Zkuste to bez
drátů
Existuje staré
špionážní pravidlo, že pokud od přístroje vedou dráty, můžeme se
i lehce dobrat člověka, který ho tam
umístil. Přenos většiny moderní „útočné“ techniky se proto
alespoň v poslední fázi děje rádiovou cestou. Video- nebo
radioštěnice má v sobě zabudovaný vysílač a v okruhu pár desítek
či stovek metrů od vašeho bytu útočník nainstaluje
opěrný bod. Může to být například zaparkované auto s přijímačem,
napojeným na záznamové zařízení.
Tato kombinace je podle Maletínského v současné době
u nelegálního odposlechu prostoru nejčastější.
Lepší radiomikrofony mají frekvence za pásmem běžných
spotřebitelských přijímačů, aby nedocházelo k náhodnému
naladění příjmu od souseda či procházejícího se důchodce
s tranzistorákem v ruce.
Špiclování jako
byznys
Ročně se v Česku
prodá odposlechová technika za desítky milionů korun. V každém
větším městě najdete firmu
nebo živnostníka, který vám za několik tisícovek požadovanou
techniku v základní verzi opatří. Může se jednat o věci
z výprodeje různých bezpečnostních složek, které takové věci
používaly, nebo jsou to asijské výrobky, které si amatéři
skládají pro své potěšení. Platí zde, že jednoduché věci jsou
levnější, zákeřné logicky dražší. Každý útočník má ale
svůj strop. Informace má pro něj takovou cenu, jakou chce
investovat do techniky. Takže se setkáváme s přístroji,
které se dají pořídit od několika set korun až řádově po stovky
tisíc korun. Pro vaši orientaci: citovaný vysílač po
elektrorozvodné síti přijde zhruba na 220 tisíc korun, nicméně
podle informací Digitálního bytu ho dokáže „zbastlit“
každý průměrný elektroinženýr z ČVUT.
Jen počkej,
špione!
Není problém
štěnici umístit, horší je ji objevit. Na českém internetu firmy
jednou rukou nabízejí zprostředkování nákupu
sledovací techniky a druhou zase prostředky či služby na detekci
a následnou deratizaci od špionážních mikrofonů
a videoštěnic. Detekční skenery přitom nejsou tak drahé –
odborníci však varují před jejich amatérským používáním.
Dnešní svět je zahlcen miliony rádiových signálů – signály
mobilních či přenosných telefonů, televizními signály, signály
různých stanic, a navíc má dnes rádiové dálkové ovládání kdejaká
hračka.
„Laik, který si
koupí skener, tak určitě něco najde. Podezřelý signál si zaměří,
vezme krumpáč, rozkope půlku bytu
a možná zjistí, že mu stěnou vede jenom neškodná televizní
anténa nebo tam má soused pravidelně na noc položený
mobilní telefon,“ upozorňuje Pavel Maletínský. Je proto lepší,
když prověrku provádí odborník, který umí signály číst.
Ve sluchátkách se totiž každý chová jinak. Jednoduchý analogový
signál pozná každý, tikání datového toku od
GSM přenosu snad také. Ale jsou signály, které vytvářejí různá
bzučení, bručení, tón v nich různě poskakuje.
Signál obrazu zase vrní a brní.
Na lovu
digitálního spáče
Nestačí jen na
podezřelý signál narazit, ale je potřeba dohledat
místo, odkud vychází. Také záleží na tom, jestli je účinný za
klidu,
nebo na tom, když je místnost v běžném provozu a štěnice by
mohly mít aktivovanou funkci VOX.
Některá zařízení
vysílají až tehdy, když se jim zaplní paměť.
Pak na chvíli spustí datový tok, odvysílají a zase mlčí.
Pak je možné, že hledané štěnici došly baterie, nebo tu máme
útočníka, který zařízení hlídá a vypíná. Proto při prohlídce
místnosti
nebo celého bytu nejdříve zkušený technik manuálně prohlédne
všechna klasická místa a vyloučí tak umístění útočné techniky
v síťových rozvodech, telefonních zásuvkách, telefonních
aparátech
a vypínačích. Pak nastává druhá část – detekování všech činných
rádiových prostředků a vytvoření frekvenční mapy
celého sledovaného prostoru pomocí spektrálního analyzátoru.
Technik tak vytvoří seznam všech rádiových frekvencí,
které se vyskytují v kontrolovaném prostoru, což se stane
takovým rádiovým rodným listem vašeho bytu a v případě
opakované prohlídky to velmi usnadní nalezení dalších
odposlechů. Poslední a nejpodrobnější částí obranné prohlídky
je vyhledání všech polovodičových součástek pomocí detektoru
nelineárních přechodů. Tento detektor využívá pro svou
činnost základní předpoklad, že není možné vyrobit žádný
zpravodajský prostředek, který by neobsahoval alespoň jednu
polovodičovou součástku. Především ve starších budovách často
tímto detektorem odhalí i prostředky, které jsou
napájené ze síťového rozvodu a jsou zazděné. Stačí, aby nějaký
roztržitý zedník zazdil rádio za 40 korun, ale může
to být i stará krabička televizní antény nebo svorkovnice od
telefonního vedení, která měla v sobě zesilovač – zkrátka
cokoliv, co má elektronický obvod. Nicméně pocit stoprocentně
„odmořeného“ bytu za toto riziko stojí.
Poplach, jako
cena za soukromí
A nakolik
taková obranná prohlídka přijde?
„Řádově se pohybujeme v desítkách tisíc korun,“ říká Pavel
Maletínský z www.detekce.com.
Záleží na velikosti prostoru a typu prověrky. V běžném bytě 3+1,
při měření rádiového spektra se zaměřením
na podezřelé signály, vyjde společně s mechanickým ohledáním
prohlídka na 20 tisíc korun.
Prověrka pomocí měření nelineárních přechodů, která je mnohem
pracnější, přijde při stejné ploše na 60 až 70 tisíc korun.
Tyto prohlídky jsou ale vysoce účinné a většinou platí, že se na
každých 50 metrů čtverečních prověřované plochy
najde jedno útočné
zařízení.
Po prověrkách je
také vhodné nainstalovat zařízení, které bude automaticky daný
prostor hlídat.
Odborníci doporučují minimálně kombinaci kamerového systému se
záznamovou smyčkou a radiového paměťového
analyzátoru. Co naplat, prostorová rádiová štěnice je nejsnazší,
nejlevnější, právně obtížně prokazatelnou a tudíž
i nejpoužívanější formou odposlechu. Jádro „hlídacího“- systému
analyzátoru tvoří paměť rádiového spektra,
které lze snadno zkontrolovat a odhalit čerstvě instalovaný
odposlech. Hlavní funkcí přístroje je ultrarychlé skenování.
To v šestisekundových intervalech porovnává každý aktuálně
přijímaný signál s původním záznamem zkontrolovaného
„čistého“ spektra. Přítomnost nového signálu spouští poplach a
zápis do samostatné poplachové paměti.
Shrnuto
Instalace odposlouchávací štěnice je dílem okamžiku, ale její
nalezení je náročná a často hodně drahá
záležitost.
Pro snížení
možnosti odhalení výrobci vybavují odposlouchávací štěnice
dálkovým spínáním nebo aktivací
hlasem, dovolující vysílat pouze v době, kdy je na dálku
zapnut nebo když se v místnosti mluví.
Skenery detekující špionážní prostředky nejsou až tak drahé,
ale samotné rozpoznání příslušného signálu
si žádá odborníka.
Článek byl převzat
z časopisu Digitální byt. 5. 1. 2007,
Vladimír Iliev, (http://www.bydlenimag.cz/clanek.php?id=109)
____________________________________________________________________________________________________
Jak nás sledují
tajné služby?
Článek
převzatý ze serveru:
http://itbiz.cz/echelon-tajne-sluzby
Koncem května a začátkem června 1999 vlády Austrálie,
Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Švédska a USA,
oficiálně přiznaly, že už několik měsíců využívají
rozsáhlou elektronickou dohlížecí síť známou pod jménem
Echelon.
Systém je určen pro zachytávání a zpracování elektronické
komunikace kdekoliv na světě – včetně Internetu.
Echelon je
systém provozovaný americkou Národní bezpečnostní službou (NSA).
Na projektu se podílejí tyto organizace:
britská Government Communications Head Quarters (GCHQ),
kanadská Communications Security Establishment (CSE),
australská Defense Security Directorate (DSD) a General
Communications Security Bureau (GCSB) z Nového Zélandu.
Program je
dále podporován tajnými službami Německa, Francie a Švédska.
Echelon
vznikl za účelem odposlechu sovětského impéria na základě
tajné smlouvy z r. 1948
(obsah smlouvy nebyl dosud odtajněn). Projekt je postaven na
celkem jednoduché architektuře.
Po celém
světě existují pozorovací stanice, které monitorují a
zaznamenávají satelitní, mikrovlnou,
mobilní či optickou komunikaci. Poté jsou záznamy zpracovány
pomocí superpočítačů, které jsou vybaveny
vyspělými programy pro hlasovou analýzu a OCR. Rozeznaná
slova a fráze jsou pak porovnávány s tzv. Slovníkem
(„Dictionary“). Pokud se shodují s frázemi „nebezpečné
komunikace“ (např. oslava teroristického útoku),
program označí jejich zdroj za účelem dalšího a
podrobnějšího sledování a údaje zašle příslušným tajným
službám.
Z historie
projektu Echelon
V roce 1992
bývalý ředitel NSA William Studeman popsal jeden typ
filtrování, který se používá v systémech podobných
systému Echelon. Uvedl, že zpravodajský shromažďovací systém
je schopen generovat milión vstupů za půl hodiny,
ale filtry
vyřadí všechny kromě asi 6500 vstupů. Pouze 1000 vstupů pak
splňuje sledovaná kritéria a jen 10 vstupů je
zpracováno lidmi - analytiky. Není tedy pravdou, že Echelon
dokáže analyzovat veškerou komunikaci (jak se často tvrdí).
Dokáže však zřejmě poskytnout řadu podstatných informací.
Obdobně je
monitorován i Internet – ovšem jednodušeji, neboť v případě
dokumentů není zapotřebí žádného
zvláštního OCR.
"K podobným
aktivitám se Internet hodí úplně bezvadně, NSA nemohla
vytvořit vhodnější systém. Internet je široce
dostupný a snadno se v něm dá hledat. Pro NSA není tak těžké
jej zkatalogizovat - data můžete uložit a prohledat
později. Až na to, že oni mají o hodně více zdrojů než my,"
říká správce internetových stránek Cryptome John Young.
Cryptome je
server, kde se nacházejí různé novinky, vládní zprávy a
oběžníky, ale také diskusní skupiny
o kryptografii a špionáži).
Studie pro
Evropský parlament však naznačuje, že odposlech Internetu
není zas až tak snadná záležitost.
Tuto problematiku musíme nejprve rozdělit do dvou oblastí.
První je zaměřena na prohledávání webových stránek
a monitorování jejich obsahu a provozu (tento způsob
sledování je velmi jednoduchý a provozuje jej každá
bezpečnostní
agentura na světě). Druhá oblast je o poznání složitější.
Jde o monitorování dat, která přicházejí ke konkrétním
počítačům
(například P2P sítě, emaily, internetová telefonie).
Každý datový
paket zprávy je totiž poslán napříč Internetem jinou cestou.
Dráhu celé zprávy tak není jednoduché
předem určit. Proto se sledování v této oblasti zaměřuje
spíše na pasivní odposlech páteřních datovodů
(které procházejí územím konkrétního státu s příslušnou
agenturou projektu Echelon) a doufat ve štěstí.
Lze však poměrně jednoduše na dálku odposlechnout konkrétní
mikrovlnná pojítka Internetu. K tomuto účelu
Echelon disponuje řadou mobilních radarů, které lze v
případě potřeby postavit paprsku pojítka do cesty.
Jak vyhrát
konkurenční válku
Jednotlivé
části Echelonu dokáží fungovat jako jeden celek, dokáží však
pracovat i nezávisle v rámci jednotlivých
pozorovacích stanic, resp. jednotlivých agentur, které se na
projektu podílejí. Díky tomu lze poměrně jednoduše
obcházet zákony jednotlivých států. Pokud je odposlech např.
v USA pro NSA nezákonný, dokáže jej zprostředkovat
kanadská CSE a informace pracovníkům NSA předat „neformální
cestou“. Tím se však ztrácí důležitý prvek kontroly
a otevírá se značný prostor pro zneužívání systému. Není
proto divu, že je Echelon podezříván i z provozování řady
kontroverzních činností, jako je například politická či
průmyslová špionáž. V oficiální zprávě o projektu Echelon
pro evropský parlament je popsáno celkem 28 zjištěných kauz
tohoto druhu špionáže.
Nejznámější případy
V roce 1993 byla například odposlouchávána firma Siemens,
která se účastnila výběrového řízení na dodávku
vysokorychlostních vlaků pro Jižní Koreu (sledovaly se
zejména cenové kalkulace). Řízení nakonec vyhrála
britsko-francouzská firma GEC Alsthom, ačkoliv nabídka
německého Siemensu byla zpočátku považována
za mnohem lepší.
V roce 1994
CIA a NSA odposlouchala telefonní rozhovory mezi
představiteli Brazílie a francouzskou firmou
Thomson-CSF ohledně dodávky radarového systému za miliardy
amerických dolarů. Do soutěže se zapojila
i americká firma Raytheon, která pravidelně dostávala od
tajných služeb zprávy z odposlechů. Zakázku nakonec
získala americká firma Raytheon.
V roce 1994
byla odposlouchávána komunikace mezi aeroliniemi Saudské
Arábie a společností Airbus.
Zprávy z odposlechů byly zasílány americké firmě Boeing,
která kontrakt za 6 miliard amerických dolarů
nakonec vyhrála.
Jak se
chránit proti odposlechům
Co může firma
proti odposlechům dělat? Není toho mnoho. Řešením je vyspělé
asymetrické šifrování
(kterým se však často musí vybavit odesílatel i příjemce),
či pronájem speciálních chráněných datových kanálů.
V blízké budoucnosti se předpokládá využití i kvantové
kryptografie, která takřka vylučuje odposlech
na optickém vlákně.
Všechny tyto
technologie jsou však velmi nákladné a nepružné, a tak mnoho
firem dává spíše přednost jednoduchosti,
funkčnosti a kompatibilitě před bezpečností. Navíc, Echelon
se apriori nezaměřuje na páteř oficiální komunikace firmy,
ale na náhodné „zmínky“ o sledovaném tématu v éteru. Klíčové
informace tak mohou být prozrazeny při běžném,
neformálním telefonickém hovoru mezi manažery, kteří použijí
GSM síť se standardním šifrováním.
A zase ticho
po pěšině
Největší
zájem o Echelon se zdvihl kolem roku 2000, kdy byl projekt
oficiálně přiznán. Z té doby pochází i zpráva
pro evropský parlament. Od té doby však nastalo ticho po
pěšině. Po teroristických útocích v USA dostaly tajné
služby od veřejného mínění zelenou a hlasy kritiků utichly.
Rovněž se o projektu rozšířila spousta fám a desinformací,
což celou problematiku značně zamlžilo. Ovšem zatímco zájem
upadá, Echelon zřejmě naslouchá dál…
____________________________________________________________________________________________________
Nejmenší kamera
světa se záznamem váží jen 18 gramů
Kamera v porovnání se zapalovačem.
Nová miniaturní videokamera výrobce Digital Cowboy sice
nenatočí záznam v HD rozlišení,
díky své velikosti se však vejde i do té nejmenší kapsy.
14. 1. 2008
09:55 - LAS VEGAS
Zatím
nejnovější výrobek japonských návrhářů DVR-SP se v celé své
kráse představil v Las Vegas na veletrhu CES.
Miniaturní kamerka s hmotností 18 gramů a rozměry zapalovače
(73 x 20 x 11 milimetrů) by již nyní měla být
na pultech vybraných obchodů.
Systém natáčí
do kostrbatého rozlišení 176 x 144 obrazových bodů ve
formátu MPEG4. Video je uloženo
v kadenci 15 snímků za sekundu. Přístroj čerpá energii z
vestavěné lithium-ion baterie, která se dobíjí přes USB.
Zařízení má
dokonce slot pro microSD paměťové médium. Podle výrobce
kamerka uloží na kartu s kapacitou 2 GB
více než 37 hodin záznamu.
Výrobce již
vymýšlí, jak by se dalo zařízení lépe využít. Například jej
chce prodávat jako součást bezdrátově
ovládaných hraček pro vytvoření spy fotek
(Bližší informace lze také nalézt na zdejších stránkách v
odkazu o
speciální technice)
____________________________________________________________________________________________________
Bush:
masové odposlechy Američanů jsou nutností
George
Bush při projevu
foto: REUTERS/JIm Young
PŘEVZATÝ
ČLÁNEK Z NOVINKY.CZ - on-line magazín deníku PRÁVO &
portálu Seznam.cz ze dne 13.5.2006
Americký
prezident George Bush v sobotu obhajoval tajné zaznamenávání
telefonátů desítek miliónů
obyvatel Spojených států tajnými
službami. Bush se vyjádřil v tom smyslu, že jsou
odposlechy i nevinných
lidí nutné k pronásledování
členů mezinárodní teroristické sítě al-Kajdá.
WASHINGTON
-
O počínání
Národní agentury pro bezpečnost (NSA) ve čtvrtek informoval
list USA Today.
Podle deníku americká rozvědka tajně shromažďuje
záznamy o telefonních rozhovorech Američanů.
"NSA svým
úsilím vytvořila vůbec největší databázi telefonních
rozhovorů na světě. Cílem organizace bylo
vlastnit systém
souborů, z něhož by bylo ihned zřejmé, kdo, kdy, komu
a kam volal," uvedl list.
Bush
odposlechy obhajuje
"Je důležité,
aby Američané pochopili, že naše veškerá činnost se zaměřuje
výhradně na al-Kajdá a její známé
přívržence," řekl Bush ve svém pravidelném rozhlasovém vystoupení.
Vedení hlavní
americké společnosti na ochranu osobních práv občanů ACLU
v reakci zdůraznilo, že
"prezident nemůže porušovat
zákon, tajně takto sledovat Američany bez povolení justice a
systematicky
podrývat naše práva a svobody". "Tato
zneužití moci musí přestat," zdůraznila ACLU.
První
informace o odposlouchávání telefonních hovorů, které
prováděla NSA, se objevily loni v prosinci v deníku
The
New York Times. List tehdy obvinil Bushe, že odposlechy odsouhlasil bez
schválení příslušnými soudními orgány.
Prezident Bush
však kontroval tím, že odposlechy nijak nezasahují do
soukromého života Američanů.
Čtvrteční článek listu USA Today, který informuje o nahrávání telefonátů miliónů obyvatel
USA,
ale Bushova slova vyvrací.
Odposlechy začaly
po 11. září 2001
Deník USA
Today se domnívá, že NSA začala nahrávat telefonické
rozhovory krátce po 11. září 2001,
tedy v období po spáchání
teroristického útoku na USA. V této době měla NSA uzavřít
dohody o spolupráci
s obřími operátory AT&T, Verizon a BellSouth.
Atentáty pomocí
unesených letadel v roce 2001 proti New Yorku a
Washingtonu si vyžádaly na 3000 mrtvých.
Bílý dům obvinil
z útoků uskupení al-Kajdá a zahájil globální
boj proti mezinárodnímu terorismu, jehož prvním
hmatatelným
výsledkem bylo svržení vlády islámských radikálů v Afghánistánu,
která ukrývala členy al-Kajdá.
Tímto bojem Bush zdůvodňuje
i obsazení Iráku.
___________________________________________________________________________________________________
Američané
rozhořčeni, úřady odposlechly miliardy hovorů
PŘEVZATÝ
ČLÁNEK Z NOVINKY.CZ - on-line magazín deníku PRÁVO &
portálu Seznam.cz ze dne: 12.5.
2006 10:37
Telefonní
rozhovory desítek miliónů Američanů tajně shromažďovala
a zálohovala Národní
bezpečnostní agentura (NSA), která působí
na území Spojených států. Spolupracovaly s ní
významní
operátoři typu AT&T, Verizon a BellSouth, uvedl ve čtvrtek
deník USA Today.
V databází jsou tak miliardy hovorů odposlouchávaných lidí.
Deník USA
Today uvedl, že NSA svým úsilím vytvořila vůbec největší
databázi telefonních rozhovorů na světě.
Cílem organizace
bylo vlastnit systém souborů, z něhož by bylo
ihned zřejmé, kdo, kdy, komu a kam volal.
Analýzou různých
telefonátů, z nichž mnohé byly zachyceny od miliónů
osob, které neměly jakékoliv pojítko
se zločinem, se NSA
snažila lépe čelit hrozbě mezinárodního terorismu. Největším
"zákazníkem" NSA byl státní
aparát - ten díky úsilí
špiónů dostal do rukou detailní záznamy telefonátů
kohokoliv, na koho se NSA zaměřila.
11. září přelomovým
okamžikem
USA Today se
domnívá, že NSA začala nahrávat telefonické rozhovory krátce
po 11. září 2001, tedy v období
po spáchání
teroristického útoku na USA. V této době měla NSA uzavřít
dohody o spolupráci s obřími
operátory AT&T, Verizon a BellSouth.
Program NSA
byl podle utajeného zdroje, který pro USA Today podal unikátní
výpověď, mnohem dražší,
než původně schválil Bílý dům. NSA se pravděpodobně nezaměřila pouze na telefonáty, které
probíhaly na území
Spojených států, monitorovala také
mezinárodní rozhovory. Jejím špiónům však neunikla také
e-mailová
korespondence.
NSA obvinění
nekomentovala
"S přístupem
k záznamům miliard mezistátních rozhovorů získala NSA
okno do domácností miliónů Američanů,"
napsal
USA Today. Bílý dům k obvinění vzneseném USA Today
poznamenal, že "žádný záznam telefonického
rozhovoru
nebyl učiněn bez příslušného soudního povolení."
"Vzhledem
k povaze práce, kterou děláme, by bylo nezodpovědné
komentovat naše údajné činy.
Proto také nemůžeme
poskytovat žádné informace," uzavřel mluvčí NSA Don
Weber.
USA Today.
|
