GOLDSILVER




MAP DETEKCE-ODPOSLECH

 

 

 

 

 

 

 

Zajímavé články, pořady a reportáže o odposlechu a speciální technice

     MAP DETEKCE
     INFORMACE
     KATALOG
     PŘÍKLADY Z PRAXE
     KONTAKT
     ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY


 

GOLDSILVER  s.r.o.
Kancelář Praha, úsek:
MAP Detekce-odposlech
Velenovského 3261/2, Praha 10

Tel: (+420) 777 112 130
       (+420) 776 222 666

e-mail: info@goldsilver.cz

IČO: 27865070
DIČ: CZ27865070


         účet č.ú. 520104006 /2700

 

 

 

 

KATALOG TECHNIKY A SLUŽEB

 

 

 

 

Za únik odposlechů do médií je stíhán první policista

Miroslav ŠLOUF

Policista byl obviněn kvůli zveřejnění výpisu hovorů Miroslava Šloufa foto: Michaela Říhová, Právo

České úřady zřejmě vůbec poprvé obvinily nějakého policistu z úniku odposlechů do médií. Jde o rok starý případ
zveřejnění výpisů telefonních hovorů lobbisty Miroslava Šloufa. Případ šetřila Inspekce ministra vnitra a v říjnu státní
zástupce začal stíhat konkrétního policistu z protikorupčního útvaru (ÚOKFK). Právu to v pondělí potvrdila šéfka
státních zástupců z Prahy 1 Šárka Pokorná.

6. 1. 2009 05:08 - 6. 1. 2009 12:56 Aktualizováno - PRAHA

Podle úterních informací mluvčí městského státního zastupitelství v Praze nebyl obviněný členem protikorupční policie,
ale pracovníkem obvodního ředitelství Praha III. 

„Je tam od konce října 2008 nově zahájeno trestní stíhání pro trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji
a nyní probíhá standardní vyšetřování. Obviněnému hrozí až tři roky vězení,“ řekla Pokorná.

Není také jasné, proč vůbec policie výpisy Šloufových hovorů pořizovala. To, s kým si někdejší poradce bývalého premiéra
Miloše Zemana volal v posledních třech měsících roku 2007, zveřejnila loni v lednu TV Nova.
Mezi Šloufovými kontakty byl mimo jiné šéf sekretariátu nejvyšší státní zástupkyně Josef Pavlík, který si s lobbistou
telefonoval od října do poloviny prosince předloňského roku údajně nejméně v 48 případech.

Šlouf ale již dříve popřel, že by se spolu cíleně bavili o nějaké konkrétní kauze. „Už ta skutečnost, že se dají lidé
odposlouchávat bez rozhodnutí příslušných orgánů činných v trestním řízení, je zarážející.
A každou nápravu v tomto směru proto vítám,“ řekl v pondělí Právu Šlouf.

Viník se nikdy nenašel
Podobné případy úniků odposlechů do médií v minulosti končily spíš tím, že sice bylo zjištěno porušení zákona,
ale nikdy nebyl nalezen konkrétní viník. Sama Pokorná měla na starosti případ úniku odposlechů hovorů mezi
nynějším premiérem a šéfem ODS Mirkem Topolánkem a jeho spolupracovníkem Markem Dalíkem z vyšetřování
údajného pokusu o korupci bývalého unionistického poslance Zdeňka Kořistky.

Také tam stejně jako v kauzách úniků odposlechů podnikatele Františka Mrázka či členů Berdychova gangu
do médií byla věc odložena, protože se nepodařilo najít pachatele.

____________________________________________________________________________________________________

K odposlechům proběhlo slyšení v Senátu. foto: Lukáš Táborský, Právo

Ředitel Úřadu na ochranu osobních údajů Igor Němec v úterý překvapil v Senátu účastníky semináře o návrzích novel trestního
řádu a trestního zákona, týkajících se zákazu zveřejňování obsahů odposlechů nebo trestních spisů.
„K jednomu odposlechu se může dostat až tři tisíce oprávněných osob,“ řekl s odkazem na zjištění úřadu.

3. 12. 2008 04:22 - PRAHA

Debatu iniciovala se zástupci médií senátní mediální komise, neboť senátoři se předlohami budou zabývat na plénu příští týden.
Sněmovna už předlohu schválila. Jeden z jejích navrhovatelů, poslanec Marek Benda (ODS), argumentoval,
že zveřejnění odposlechů je zásah do osobních práv, kdy dochází ke skandalizování lidí.

Novela trestního řádu zakazuje médiím zveřejňování policejních odposlechů pod hrozbou až pětimiliónové sankce.
Média žádají senátory, aby předlohu nepodpořili a chtějí, aby se zákaz zveřejňování odposlechů nevztahoval na informace
o veřejných činitelích.

Pokud by předloha byla schválena, obávají se, že dojde k omezování svobody tisku. V debatě zaznělo, že zákonodárci
chtějí přenést odpovědnost na média, když stát není schopen zabránit úniku informací z policie či státních zastupitelství.

Senátorka Jana Juřenčáková přiznala, že má problém zvednout ruku pro předlohu. Na obranu médií uvedla,
že „kdyby všechno bylo v pořádku, tak by nic nezveřejňovala“.

 

Operátoři shromažďují údaje, kritici hovoří o špiclování mobilů

 Převzatý článek ze serveru Novinky.cz, dne 1.9.2008

Operátoři budou muset od pondělka 1.9.2008 shromažďovat údaje o tom, kdo, kdy, odkud a kam volal mobilním telefonem.
Evidovat budou i údaje o neuskutečněných hovorech, kdy někdo někoho třeba jen "prozvoní".

První zářijový den totiž nabývá účinnosti novela zákona o elektronických komunikacích. Podle kritiků
norma představuje výrazný zásah do osobních svobod a umožňuje "špiclování" lidí.


Povinnost uchovávat a za určitých okolností i předávat některé údaje měli operátoři už dříve.
Novela, která do českého práva promítá nároky jedné z evropských směrnic, však jejich povinnosti rozšiřuje.

Podobně jako telefonní hovory bude dokumentována i počítačová komunikace, data budou archivována půl roku.
Kritikům zákona vadí mimo jiné to, že veškeré náklady, které jsou s uchováváním dat spojeny, bude i nadále platit stát.
Podle bývalého ministra vnitra za ČSSD Františka Bublana nyní platí ministerstvo operátorům za archivaci dat zhruba
300 miliónů korun ročně.

Evidence o tom: "Kdo, kdy, kam a komu volal"

Další desítky miliónů prý za stejnou službu platí Bezpečnostní informační služba.
Bezpečnostní výbor sněmovny přitom doporučoval, aby sněmovna tuto povinnost přenesla na operátory.

Totéž prosazovala i nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje případům omezování lidských práv.
Její zástupci upozorňovali na to, že občané si ze svých daní platí vlastní sledování.

Poslanci se na jaře při bouřlivém projednávání novely přeli také o to, zda má mít přístup k údajům o telefonních hovorech
jen policie, nebo i zpravodajské služby. Novela totiž obsahuje jen obecnou formulaci, že na přístup budou mít právo orgány,
které k tomu budou zmocněny zvláštním zákonem.                                                                        ČTK

____________________________________________________________________________________________________


Ta naše povaha česká - Oči Velkého Bratra

záznam z pořadu ČESKÉ TELEVIZE


Dozorová otočná kamera  Operační středisko Městské Policie s kamerovým systémem.

Oči Velkého Bratra

Svět zaplněný kamerovými systémy vybízí k úvaze, zda si příliš lehkovážně nezvykáme na ztrátu soukromí a intimity.
Naplňuje se Orwellova vize, že budeme pod něčí neustálou kontrolou? Režie P. Kaňka
 
Kamery nás sledují na cestě od kolébky ke hrobu - kamera dokumentaristů nahlédla do problematiky soukromého
gymnázia, vstoupila i do prostředí tzv. polepšovny, pohybovala se ve veřejném prostoru měst,
mapovala i domov důchodců, a setkávala se s fenoménem kamerových systémů, které mají tendenci proměnit
náš svět v místo, kde ubývá intimity a soukromí. Na druhé straně posiluje vědomí strachu a ohrožení vyvolávající
potřebu permanentní kontroly, jakéhosi stálého dozoru. Jsou v této situaci kamerové systémy východiskem?
Bude jim patřit budoucnost?
Na tyto a podobné otázky se dokument Oči Velkého Bratra snaží nalézat odpověď.

____________________________________________________________________________________________________


Polovina dětí přistoupí na nabídku schůzky přes internet

Převzatý článek ze dne 23. 1. 2008 09:46 - Josef Koukal, Petr Nový, Novinky, Právo PRAHA

foto: Novinky.cz

Podle statistik policie přistoupí polovina dětí na internetovou nabídku k osobní schůzce.
Právu to v rozhovoru řekl šéf sekce informační kriminality policejního prezidia Karel Kuchařík.
Přitom se to týká i schůzek se sexuálním podtextem.


„Měli jsme případ, kdy si malá dívka sjednala schůzku, neřekla to nikomu z rodiny a nebýt toho, že se den před setkáním
náhodou svěřila kamarádce, mohla se stát obětí pedofila,“ popsal jeden z případů Kuchařík.

Díky tomu případ dopadl dobře. Kamarádka kontaktovala rodiče a ti věc oznámili policii.
Schůzka se odehrála bez účasti děvčete. Dostavil se na ni již jednou trestaný pedofil, který neakceptoval nařízenou léčbu.

Přitom výrobci dětského porna jsou pro nalákání dětí schopni téměř všeho. Úprava fotografií je jednou z cest,
jak se k dětem dostat. Na internetu pak surfující mládež najde děti užívající si a smějící se. Podle policie se pachatelé
snaží děti přesvědčit, že jde o naprosto přirozené jednání. Ukazují jim fotografie, říkají jim: Když to dělají tyhle děti,
proč bys to nedělal ty?

Policie se vrátí k podnětům z minula

Od prosince mohou policisté v souvislosti s novelou trestního zákona zakročit i proti lidem, kteří dětskou pornografii pouze
přechovávají. Policisté se tak vrátí i k dříve zjištěným případům. „Čeká nás kvantum případů, ke kterým jsme měli podněty
v minulosti. Dříve jsme však nemohli téměř nic udělat,“ řekl Kuchařík.

Osoba, která bude cíleně, vědomě stahovat materiál s dětskou pornografií, se od prosince dopouští trestného činu.
Za samotné držení dětské pornografie hrozí podle nově platné legislativy dva roky vězení.

Nedostatek policejních specialistů

Policie má v současnosti v každém kraji několik jednotlivců, kteří se specializují na internetový obchod
s dětskou pornografií.

„Asi polovina všech policistů pracuje v rámci kriminální policie a vyšetřování. Pouze asi sto lidí jsou vhodní specialisté.
A z té stovky jen malá část má zájem o tento typ práce. Takže na krajích dnes máme po jednom,
maximálně dvou lidech,“ doplnil Kuchařík.

____________________________________________________________________________________________________


Podezíráte partnera? Dejte mu mobil - štěnici


Špehování, odposlouchávání ...
foto: Profimedia.cz

21.5.2007 převzatý článek z:  MLADÁ FRONTA DNES  a  www.idnes.cz
Žárlivá manželka chce sledovat muže a poslouchat, s kým si povídá. Podnikatel by rád slyšel,
co jeho obchodní partner probírá na uzavřeném jednání. Lze toho dosáhnout? Ano a docela snadno.
Na českém trhu se objevila nová služba – pohodlný odposlech.

Specializovaná firma nyní nabízí chytrou „štěnici“, kterou si sledovaný nosí všude s sebou:
jde totiž o jeho mobilní telefon. Jen nenápadně upravený. Zařízení stojí padesát tisíc korun, ale jako u většiny
technických novinek se dá čekat, že cena bude klesat. Upravit přitom nejde každý mobil, ale jen „chytřejší“
manažerské telefony (typově ty, kde je k dispozici e-mail a internet).

Služba funguje tak, že sledující vyšle do telefonu sledovaného signál přes SMS, která se však neobjeví na displeji.
V tu chvíli se spouští výkonný mikrofon telefonu a zachycuje všechen zvuk v okruhu až deseti metrů, ve většině
případů tedy v celé místnosti.

I když prodejce žádný zákon neporušuje, zákazník, který podlehl pokušení někoho sledovat, už ano.
V principu se totiž předpokládá, že držitel upraveného telefonu by měl vědět, že službu má aktivovanou, a souhlasit
s ní. Přesto tatáž firma vyvíjí další novinku – „prodloužené oko“. Člověk bude moci vidět přes počítač, co se děje
v okolí mobilu někoho jiného.

Vyvíjená aplikace dokáže ovládat na dálku fotoaparát na mobilu: do telefonu se pošle signál, ten spustí fotoaparát
a zpátky do počítače přijde fotka. Slabinou však je, že často můžete vyfotit vnitřek kabelky nebo nebe.
I zde firma odmítá, že by prodejem pomůcky pro špiony porušovala zákon.

„Prodejci mačet také nepřebírají odpovědnost za ty, kteří s nimi někoho zraní,“ říká Pavel Maletínský,
ředitel společnosti Goldsilver, která „mobily-štěnice“ prodává.

Tyto výrobky prý lze použít k dobrým věcem. „Představte si, že unesou dítě a vy chcete vědět, kde je.
Pokud únosce mobil nevypne, můžete si takhle vyfotit, kde se únosce nachází, nebo poslouchat, co říká,“
vysvětluje Maletínský. Tímto způsobem se dá také kontrolovat, jestli dítě nechodí za školu.

Kromě focení a poslouchání existuje ještě jedna podobná služba, kterou však už dnes nabízí standardně třeba
i firma T-Mobile svým zákazníkům pod názvem „Kde je“. Díky ní lze člověka se zapnutým telefonem sledovat
na mapě. Vysílače, které šíří signál mobilů a které najdete téměř všude, lze totiž používat i zpětně a zjistit,
která mobilní čísla se právě nacházejí v jejich okolí.

„Přesnost se pohybuje od několika metrů do jednotek kilometrů,“ vysvětluje mluvčí T-Mobile Martina Kemrová.
Záleží na tom, jak hustě je oblast poseta sítí vysílačů. Dá se však podle Kemrové zneužít, pokud se někomu
nepovolanému dostane do ruky LPIN, tedy číslo, které slouží jako klíč k přihlašování. 

Všechny tyto služby se dají využít při pátrání po zločincích. Mohou se totiž proměnit v „digitální stopu“, kterou
po sobě člověk zanechává. „Na požádání jsme schopni poskytnout pomoc vyhledáním SIM karty záchranářům
a policii a činíme tak,“ dodala Kemrová. Záchranáři už takto nalezli několik lidí, kteří se dostali do problémů.

Využití může být i docela bohulibé, třeba při hledání příbuzného. „Mobil nosí u sebe babička, která se nám často
ztrácí,“ říká Zuzana z Prahy. Se službou však musí souhlasit majitel telefonu a smlouvu s T-Mobilem musí stvrdit
vlastním podpisem. Pokud byste někomu chtěli podstrčit odposlouchávací mobil bez jeho vědomí a oběť by to
zjistila, mohl by vás „napíchnutý“ člověk nejspíš úspěšně zažalovat.

„Vztahuje se na to občanský zákoník, pasáž o ochraně osobnosti,“ míní znalec práva v oblasti informačních
technologií Vladimír Smejkal. Závažnější by podle něj bylo, kdyby služba odposlouchávala i celý hovor, to už
by totiž mohl být trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv.

Podobná „kouzla“ jsou podle Smejkala možná hlavně proto, že mobilní telefon se nabídkou  svých funkcí
stále více přibližuje počítači. Chytré telefony mívají uvnitř naprogramovaný stále kvalitnější operační systém.
A to bývá zároveň jejich slabým místem. Operační systém mobilu totiž odborníci dokážou přeprogramovat tak,
že přístroj dělá i to, co majitel netuší.

Člověk, který se chce odposlouchávání vyhnout, se může bránit několika způsoby. Měl by používat jen telefon,
který si sám koupil, a ne si ho nechat od někoho darovat. Kromě toho existují v Česku i specializované firmy,
které nabízejí kontrolu proti odposlechu či instalují do místnosti rušičku. V takovém prostoru pak nejde hovor
odposlouchávat.

____________________________________________________________________________________________________

SECURITY - převzatý článek TICHÝ NEPŘÍTEL VÁS SLEDUJE ze dne 05. 01. 2007 (časopis Digitální byt)

Jsme pouze lidé. Lidé se svými starostmi, problémy, neřestmi, tajemstvími, obavami. Jsme také takoví,
že chceme někdy vědět víc, než je možné. Jsme často zmítáni pochybnostmi a hledáme řešení.
Nutí nás to snít o tom, jaké by bylo mít tu moc být neviditelný a vědět vše, co potřebujeme.

Mikrokamera

A tak v skrytu svého útulného bytu či kanceláře přemýšlíme,
co asi dělá náš soused nebo nepřítel. Problém ovšem je,
že tu samou touhu může mít i ta druhá strana.
Podle posledních odhadů působí v České republice okolo 89 
aktivně obchodujících firem s útočnými prostředky (štěnicemi)
a dalších 3665 koncesovaných detektivních kanceláří, které
tyto prostředky využívají za účelem získání informací pro klienta.

Cesta dovnitř je hračka

Klasická odposlouchávací štěnice, která se dnes vyskytuje
spíš ve formě radiového mikrofonu, se dostane do vašeho bytu
velmi lehce. „Stačí pár sekund a váš dobrý přítel, který vás
navštíví, vám zamoří byt. Může se opřít o kus nábytku nebo
předstírat, že mu něco upadlo, a mezitím vlepit do skryté škvíry
miniaturní mikrofon s vlastní baterií,“ říká odborník na detekci
útočných prostředků Pavel Maletínský.
Na svém webu
www.detekce.com shromáždil hodně příkladů
z praxe. U jednorázově instalovaných „slídičů“ je povzbuzující,
že trvá hodiny, maximálně několik dnů provozu, než jim dojdou baterie. Za požadavek minimálního rozměru musí
zaplatit malým dosahem a krátkou životností.

Proto, a také pro snížení možnosti jejich odhalení, je výrobci vybavují dálkovým spínáním nebo aktivací hlasem,
takzvanou funkcí VOX. Ta umožňuje přístroji vysílat pouze v době, kdy je na dálku zapnut, nebo když se v místnosti
mluví. Zvláštním způsobem vzdáleného napájení a aktivace některých speciálních prostředků je jejich ozáření
elektromagnetickým polem zvnějšku zájmové místnosti. Ještě horší je, když nám někdo umístí do bytu mikrofon,
kterému dodáváme energii sami. Stačí, když dostanete hezký dárek. Může to být lampička, mohou to být hodinky
napájené měnitelnou baterií. Uvnitř je ale dárek nechtěně vybaven mikrofonem či kamerou, která vás špicluje, a ještě
k tomu za vaše peníze.

Zrádná kamufláž

Smrtka vyzrála na chytrého rabího Loewa tak, že se schovala do růžového květu. Také útočná technika nás klame
svou titěrností. Například supercitlivý miniaturní mikrofon s kabelem libovolné délky má dnes průměr 5 milimetrů a délku
o jeden milimetr kratší. Schováte ho za dvě sirky. Hitem jsou v poslední době i odposlechy obrazu a zvuku současně.
Miniaturní deskové CCD kamery potřebují pouze přivést napájení, aby z nich vyšel klasický videosignál, který lze
zpracovat každým běžným zařízením s videovstupem. Přitom rozměr takovéto kamery nemusí být větší než kostka
cukru a jako otvor pro objektiv jim stačí kruhová dírka o průměru cca 1,5 mm. Pokud ji osadíme vysílačem a baterií,
může vám tento komplet nabídnout pět hodin profesionálního záznamu. Vše přitom schováte do krabičky od sirek.
Poetickou „vychytávkou“ této kamufláže je možnost, aby vám z takové falešné krabičky ještě vypadly opravdové sirky.

Minikamery s dirkovými objektivy kamuflované do knoflíku a šroubku.

Nevýhodou těchto miniaturních videovysílačů je však
poněkud vyšší energetická náročnost ve srovnání s vysílači
čistě zvukovými. Proto musí být videoštěnice většinou
skryta v nějakém elektrickém spotřebiči trvale
připojeném k elektrické síti.

Jako vtip vypadají kamerky, jejichž objektivy jsou kryty
atrapami nejrůznějších křížových šroubků.
Odposlechy se mohou realizovat také přímo zvenčí
vašeho bytu, stačí na sklo okna nebo výplň dveří nalepit
takzvaný radiostetoskop. Pokud se podíváme do oblasti
vyšší školy špionáže, musíme se zmínit i o laserovém
odposlechu, který dokáže snímat hovor ze zájmové
místnosti laserovým paprskem namířeným na jakoukoli
rezonanční plochu v místnosti nebo na okenní tabulku.
Potom stačí zachytit od této plochy odražený paprsek
a sejmout z něho namodulovanou frekvenci mluveného slova.

Leze po železe

Patří k nezdravému sportu sáhnout si na tisíc voltů. Nicméně vynalézavost při špiclování nezná mezí. Jako další
přenosové médium se naskýtá i jakékoliv vedení inženýrských sítí. Například pokud vám nějací slídilové do bytu
nasadí dlouhovlnný vysílač, využívající k přenosu informace a k napájení rozvody elektrické sítě 230 V, mohou ho
zkombinovat ho s „cinklou“ rozdvojkou, prodlužovačkou nebo krabičkou elektrických rozvodů. Váš byt tak lze
odposlouchávat na vzdálenost celého obytného bloku, aniž by museli rušitelé cokoliv složitě vrtat a riskovat prozrazení.
Jednoduše část odposlouchávací cesty povedou „po elektrice“ a zbytek vzduchem na vzdálenost cca 300 metrů.
Podobná zařízení dokážou prodloužit cestu i kabelové přípojce nebo pevné telefonní lince. Přitom pořídit si dnes přes
internet nějaké to slídicí zařízení opravdu není těžké.

Zkuste to bez drátů

Existuje staré špionážní pravidlo, že pokud od přístroje vedou dráty, můžeme se i lehce dobrat člověka, který ho tam
umístil. Přenos většiny moderní „útočné“ techniky se proto alespoň v poslední fázi děje rádiovou cestou. Video- nebo
radioštěnice má v sobě zabudovaný vysílač a v okruhu pár desítek či stovek metrů od vašeho bytu útočník nainstaluje
opěrný bod. Může to být například zaparkované auto s přijímačem, napojeným na záznamové zařízení.
Tato kombinace je podle Maletínského v současné době u nelegálního odposlechu prostoru nejčastější.
Lepší radiomikrofony mají frekvence za pásmem běžných spotřebitelských přijímačů, aby nedocházelo k náhodnému
naladění příjmu od souseda či procházejícího se důchodce s tranzistorákem v ruce.

Špiclování jako byznys

Ročně se v Česku prodá odposlechová technika za desítky milionů korun. V každém větším městě najdete firmu
nebo živnostníka, který vám za několik tisícovek požadovanou techniku v základní verzi opatří. Může se jednat o věci
z výprodeje různých bezpečnostních složek, které takové věci používaly, nebo jsou to asijské výrobky, které si amatéři
skládají pro své potěšení. Platí zde, že jednoduché věci jsou levnější, zákeřné logicky dražší. Každý útočník má ale
svůj strop. Informace má pro něj takovou cenu, jakou chce investovat do techniky. Takže se setkáváme s přístroji,
které se dají pořídit od několika set korun až řádově po stovky tisíc korun. Pro vaši orientaci: citovaný vysílač po
elektrorozvodné síti přijde zhruba na 220 tisíc korun, nicméně podle informací Digitálního bytu ho dokáže „zbastlit“
každý průměrný elektroinženýr z ČVUT.

Jen počkej, špione!

Není problém štěnici umístit, horší je ji objevit. Na českém internetu firmy jednou rukou nabízejí zprostředkování nákupu
sledovací techniky a druhou zase prostředky či služby na detekci a následnou deratizaci od špionážních mikrofonů
a videoštěnic. Detekční skenery přitom nejsou tak drahé – odborníci však varují před jejich amatérským používáním.
Dnešní svět je zahlcen miliony rádiových signálů – signály mobilních či přenosných telefonů, televizními signály, signály
různých stanic, a navíc má dnes rádiové dálkové ovládání kdejaká hračka.

„Laik, který si koupí skener, tak určitě něco najde. Podezřelý signál si zaměří, vezme krumpáč, rozkope půlku bytu
a možná zjistí, že mu stěnou vede jenom neškodná televizní anténa nebo tam má soused pravidelně na noc položený
mobilní telefon,“ upozorňuje Pavel Maletínský. Je proto lepší, když prověrku provádí odborník, který umí signály číst.
Ve sluchátkách se totiž každý chová jinak. Jednoduchý analogový signál pozná každý, tikání datového toku od
GSM přenosu snad také. Ale jsou signály, které vytvářejí různá bzučení, bručení, tón v nich různě poskakuje.
Signál obrazu zase vrní a brní.

Vyhledávání odposlechu.

Na lovu digitálního spáče

Nestačí jen na podezřelý signál narazit, ale je potřeba dohledat
místo, odkud vychází. Také záleží na tom, jestli je účinný za klidu,
nebo na tom, když je místnost v běžném provozu a štěnice by
mohly mít aktivovanou funkci VOX.

Některá zařízení vysílají až tehdy, když se jim zaplní paměť.
Pak na chvíli spustí datový tok, odvysílají a zase mlčí.
Pak je možné, že hledané štěnici došly baterie, nebo tu máme
útočníka, který zařízení hlídá a vypíná. Proto při prohlídce místnosti
nebo celého bytu nejdříve zkušený technik manuálně prohlédne
všechna klasická místa a vyloučí tak umístění útočné techniky
v síťových rozvodech, telefonních zásuvkách, telefonních aparátech
a vypínačích. Pak nastává druhá část – detekování všech činných rádiových prostředků a vytvoření frekvenční mapy
celého sledovaného prostoru pomocí spektrálního analyzátoru. Technik tak vytvoří seznam všech rádiových frekvencí,
které se vyskytují v kontrolovaném prostoru, což se stane takovým rádiovým rodným listem vašeho bytu a v případě
opakované prohlídky to velmi usnadní nalezení dalších odposlechů. Poslední a nejpodrobnější částí obranné prohlídky
je vyhledání všech polovodičových součástek pomocí detektoru nelineárních přechodů. Tento detektor využívá pro svou
činnost základní předpoklad, že není možné vyrobit žádný zpravodajský prostředek, který by neobsahoval alespoň jednu
polovodičovou součástku. Především ve starších budovách často tímto detektorem odhalí i prostředky, které jsou
napájené ze síťového rozvodu a jsou zazděné. Stačí, aby nějaký roztržitý zedník zazdil rádio za 40 korun, ale může
to být i stará krabička televizní antény nebo svorkovnice od telefonního vedení, která měla v sobě zesilovač – zkrátka
cokoliv, co má elektronický obvod. Nicméně pocit stoprocentně „odmořeného“ bytu za toto riziko stojí.

Poplach, jako cena za soukromí

A nakolik taková obranná prohlídka přijde?
„Řádově se pohybujeme v desítkách tisíc korun,“ říká Pavel Maletínský z 
www.detekce­.com.
Záleží na velikosti prostoru a typu prověrky. V běžném bytě 3+1, při měření rádiového spektra se zaměřením
na podezřelé signály, vyjde společně s mechanickým ohledáním prohlídka na 20 tisíc korun.
Prověrka pomocí měření nelineárních přechodů, která je mnohem pracnější, přijde při stejné ploše na 60 až 70 tisíc korun.
Tyto prohlídky jsou ale vysoce účinné a většinou platí, že se na každých 50 metrů čtverečních prověřované plochy
najde jedno útočné zařízení.

Po prověrkách je také vhodné nainstalovat zařízení, které bude automaticky daný prostor hlídat.
Odborníci doporučují minimálně kombinaci kamerového systému se záznamovou smyčkou a radiového paměťového
analyzátoru. Co naplat, prostorová rádiová štěnice je nejsnazší, nejlevnější, právně obtížně prokazatelnou a tudíž
i nejpoužívanější formou odposlechu. Jádro „hlídacího“- systému analyzátoru tvoří paměť rádiového spektra,
které lze snadno zkontrolovat a odhalit čerstvě instalovaný odposlech. Hlavní funkcí přístroje je ultrarychlé skenování.
To v šestisekundových intervalech porovnává každý aktuálně přijímaný signál s původním záznamem zkontrolovaného
„čistého“ spektra. Přítomnost nového signálu spouští poplach a zápis do samostatné poplachové paměti.

Shrnuto
Instalace odposlouchávací štěnice je dílem okamžiku, ale její nalezení je náročná a často hodně drahá
záležitost.

Pro snížení možnosti odhalení výrobci vybavují odposlouchávací štěnice dálkovým spínáním nebo aktivací
hlasem, dovolující vysílat pouze v době, kdy je na dálku zapnut nebo když se v místnosti mluví.

Skenery detekující špionážní prostředky nejsou až tak drahé, ale samotné rozpoznání příslušného signálu
si žádá odborníka.

Článek byl převzat z časopisu Digitální byt. 5. 1. 2007, Vladimír Iliev, (http://www.bydlenimag.cz/clanek.php?id=109)

____________________________________________________________________________________________________
 

Jak nás sledují tajné služby?

Článek převzatý ze serveru: http://itbiz.cz/echelon-tajne-sluzby

Koncem května a začátkem června 1999 vlády Austrálie, Velké Británie, Kanady, Francie, Německa, Švédska a USA,
oficiálně přiznaly, že už několik měsíců využívají rozsáhlou elektronickou dohlížecí síť známou pod jménem Echelon.
Systém je určen pro zachytávání a zpracování elektronické komunikace kdekoliv na světě – včetně Internetu.

Echelon je systém provozovaný americkou Národní bezpečnostní službou (NSA). Na projektu se podílejí tyto organizace:
britská Government Communications Head Quarters (GCHQ), kanadská Communications Security Establishment (CSE),
australská Defense Security Directorate (DSD) a General Communications Security Bureau (GCSB) z Nového Zélandu.

Program je dále podporován tajnými službami Německa, Francie a Švédska.

Echelon vznikl za účelem odposlechu sovětského impéria na základě tajné smlouvy z r. 1948
(obsah smlouvy nebyl dosud odtajněn). Projekt je postaven na celkem jednoduché architektuře.

Po celém světě existují pozorovací stanice, které monitorují a zaznamenávají satelitní, mikrovlnou,
mobilní či optickou komunikaci. Poté jsou záznamy zpracovány pomocí superpočítačů, které jsou vybaveny
vyspělými programy pro hlasovou analýzu a OCR. Rozeznaná slova a fráze jsou pak porovnávány s tzv. Slovníkem
(„Dictionary“). Pokud se shodují s frázemi „nebezpečné komunikace“ (např. oslava teroristického útoku),
program označí jejich zdroj za účelem dalšího a podrobnějšího sledování a údaje zašle příslušným tajným službám.

Z historie projektu Echelon

V roce 1992 bývalý ředitel NSA William Studeman popsal jeden typ filtrování, který se používá v systémech podobných
systému Echelon. Uvedl, že zpravodajský shromažďovací systém je schopen generovat milión vstupů za půl hodiny,

ale filtry vyřadí všechny kromě asi 6500 vstupů. Pouze 1000 vstupů pak splňuje sledovaná kritéria a jen 10 vstupů je
zpracováno lidmi - analytiky. Není tedy pravdou, že Echelon dokáže analyzovat veškerou komunikaci (jak se často tvrdí).
Dokáže však zřejmě poskytnout řadu podstatných informací.

Obdobně je monitorován i Internet – ovšem jednodušeji, neboť v případě dokumentů není zapotřebí žádného
zvláštního OCR.

"K podobným aktivitám se Internet hodí úplně bezvadně, NSA nemohla vytvořit vhodnější systém. Internet je široce
dostupný a snadno se v něm dá hledat. Pro NSA není tak těžké jej zkatalogizovat - data můžete uložit a prohledat
později. Až na to, že oni mají o hodně více zdrojů než my," říká správce internetových stránek Cryptome John Young.

Cryptome je server, kde se nacházejí různé novinky, vládní zprávy a oběžníky, ale také diskusní skupiny
o kryptografii a špionáži).

Studie pro Evropský parlament však naznačuje, že odposlech Internetu není zas až tak snadná záležitost.
Tuto problematiku musíme nejprve rozdělit do dvou oblastí. První je zaměřena na prohledávání webových stránek
a monitorování jejich obsahu a provozu (tento způsob sledování je velmi jednoduchý a provozuje jej každá bezpečnostní
agentura na světě). Druhá oblast je o poznání složitější. Jde o monitorování dat, která přicházejí ke konkrétním počítačům
(například P2P sítě, emaily, internetová telefonie).

Každý datový paket zprávy je totiž poslán napříč Internetem jinou cestou. Dráhu celé zprávy tak není jednoduché
předem určit. Proto se sledování v této oblasti zaměřuje spíše na pasivní odposlech páteřních datovodů
(které procházejí územím konkrétního státu s příslušnou agenturou projektu Echelon) a doufat ve štěstí.
Lze však poměrně jednoduše na dálku odposlechnout konkrétní mikrovlnná pojítka Internetu. K tomuto účelu
Echelon disponuje řadou mobilních radarů, které lze v případě potřeby postavit paprsku pojítka do cesty.

Jak vyhrát konkurenční válku

Jednotlivé části Echelonu dokáží fungovat jako jeden celek, dokáží však pracovat i nezávisle v rámci jednotlivých
pozorovacích stanic, resp. jednotlivých agentur, které se na projektu podílejí. Díky tomu lze poměrně jednoduše
obcházet zákony jednotlivých států. Pokud je odposlech např. v USA pro NSA nezákonný, dokáže jej zprostředkovat
kanadská CSE a informace pracovníkům NSA předat „neformální cestou“. Tím se však ztrácí důležitý prvek kontroly
a otevírá se značný prostor pro zneužívání systému. Není proto divu, že je Echelon podezříván i z provozování řady
kontroverzních činností, jako je například politická či průmyslová špionáž. V oficiální zprávě o projektu Echelon
pro evropský parlament je popsáno celkem 28 zjištěných kauz tohoto druhu špionáže.

Nejznámější případy
V roce 1993 byla například odposlouchávána firma Siemens, která se účastnila výběrového řízení na dodávku
vysokorychlostních vlaků pro Jižní Koreu (sledovaly se zejména cenové kalkulace). Řízení nakonec vyhrála
britsko-francouzská firma GEC Alsthom, ačkoliv nabídka německého Siemensu byla zpočátku považována
za mnohem lepší.

V roce 1994 CIA a NSA odposlouchala telefonní rozhovory mezi představiteli Brazílie a francouzskou firmou
Thomson-CSF ohledně dodávky radarového systému za miliardy amerických dolarů. Do soutěže se zapojila
i americká firma Raytheon, která pravidelně dostávala od tajných služeb zprávy z odposlechů. Zakázku nakonec
získala americká firma Raytheon.

V roce 1994 byla odposlouchávána komunikace mezi aeroliniemi Saudské Arábie a společností Airbus.
Zprávy z odposlechů byly zasílány americké firmě Boeing, která kontrakt za 6 miliard amerických dolarů
nakonec vyhrála.

Jak se chránit proti odposlechům

Co může firma proti odposlechům dělat? Není toho mnoho. Řešením je vyspělé asymetrické šifrování
(kterým se však často musí vybavit odesílatel i příjemce), či pronájem speciálních chráněných datových kanálů.
V blízké budoucnosti se předpokládá využití i kvantové kryptografie, která takřka vylučuje odposlech
na optickém vlákně.

Všechny tyto technologie jsou však velmi nákladné a nepružné, a tak mnoho firem dává spíše přednost jednoduchosti,
funkčnosti a kompatibilitě před bezpečností. Navíc, Echelon se apriori nezaměřuje na páteř oficiální komunikace firmy,
ale na náhodné „zmínky“ o sledovaném tématu v éteru. Klíčové informace tak mohou být prozrazeny při běžném,
neformálním telefonickém hovoru mezi manažery, kteří použijí GSM síť se standardním šifrováním.

A zase ticho po pěšině

Největší zájem o Echelon se zdvihl kolem roku 2000, kdy byl projekt oficiálně přiznán. Z té doby pochází i zpráva
pro evropský parlament. Od té doby však nastalo ticho po pěšině. Po teroristických útocích v USA dostaly tajné
služby od veřejného mínění zelenou a hlasy kritiků utichly. Rovněž se o projektu rozšířila spousta fám a desinformací,
což celou problematiku značně zamlžilo. Ovšem zatímco zájem upadá, Echelon zřejmě naslouchá dál…

____________________________________________________________________________________________________
 

Nejmenší kamera světa se záznamem váží jen 18 gramů

Kamera v porovnání se zapalovačem.

14. 1. 2008 09:55 - LAS VEGAS

Zatím nejnovější výrobek japonských návrhářů DVR-SP se v celé své kráse představil v Las Vegas na veletrhu CES.
Miniaturní kamerka s hmotností 18 gramů a rozměry zapalovače (73 x 20 x 11 milimetrů) by již nyní měla být
na pultech vybraných obchodů.

Systém natáčí do kostrbatého rozlišení 176 x 144 obrazových bodů ve formátu MPEG4. Video je uloženo
v kadenci 15 snímků za sekundu. Přístroj čerpá energii z vestavěné lithium-ion baterie, která se dobíjí přes USB.

Zařízení má dokonce slot pro microSD paměťové médium. Podle výrobce kamerka uloží na kartu s kapacitou 2 GB
více než 37 hodin záznamu.

Výrobce již vymýšlí, jak by se dalo zařízení lépe využít. Například jej chce prodávat jako součást bezdrátově
ovládaných hraček pro vytvoření spy fotek

(Bližší informace lze také nalézt na zdejších stránkách v odkazu o speciální technice)

 

____________________________________________________________________________________________________


Bush: masové odposlechy Američanů jsou nutností


George Bush při projevu
foto: REUTERS/JIm Young

 PŘEVZATÝ ČLÁNEK Z NOVINKY.CZ - on-line magazín deníku PRÁVO & portálu Seznam.cz ze dne 13.5.2006 

Americký prezident George Bush v sobotu obhajoval tajné zaznamenávání telefonátů desítek miliónů
obyvatel Spojených států tajnými službami. Bush se vyjádřil v tom smyslu, že jsou odposlechy i nevinných
lidí nutné k pronásledování členů mezinárodní teroristické sítě al-Kajdá.

 WASHINGTON - O počínání Národní agentury pro bezpečnost (NSA) ve čtvrtek informoval list USA Today.
Podle deníku americká rozvědka tajně shromažďuje záznamy o telefonních rozhovorech Američanů.

"NSA svým úsilím vytvořila vůbec největší databázi telefonních rozhovorů na světě. Cílem organizace bylo 
vlastnit systém souborů, z něhož by bylo ihned zřejmé, kdo, kdy, komu a kam volal," uvedl list. 

Bush odposlechy obhajuje

"Je důležité, aby Američané pochopili, že naše veškerá činnost se zaměřuje výhradně na al-Kajdá a její známé
přívržence," řekl Bush ve svém pravidelném rozhlasovém vystoupení.

Vedení hlavní americké společnosti na ochranu osobních práv občanů ACLU v reakci zdůraznilo, že
"prezident nemůže porušovat zákon, tajně takto sledovat Američany bez povolení justice a systematicky
podrývat naše práva a svobody". "Tato zneužití moci musí přestat," zdůraznila ACLU.

První informace o odposlouchávání telefonních hovorů, které prováděla NSA, se objevily loni v prosinci v deníku 
The New York Times. List tehdy obvinil Bushe, že odposlechy odsouhlasil bez schválení příslušnými soudními orgány.

Prezident Bush však kontroval tím, že odposlechy nijak nezasahují do soukromého života Američanů.
Čtvrteční článek listu USA Today, který informuje o nahrávání telefonátů miliónů obyvatel USA,
ale Bushova slova vyvrací.

Odposlechy začaly po 11. září 2001

Deník USA Today se domnívá, že NSA začala nahrávat telefonické rozhovory krátce po 11. září 2001,
tedy v období po spáchání teroristického útoku na USA. V této době měla NSA uzavřít dohody o spolupráci
s obřími operátory AT&T, Verizon a BellSouth.

Atentáty pomocí unesených letadel v roce 2001 proti New Yorku a Washingtonu si vyžádaly na 3000 mrtvých.
Bílý dům obvinil z útoků uskupení al-Kajdá a zahájil globální boj proti mezinárodnímu terorismu, jehož prvním
hmatatelným výsledkem bylo svržení vlády islámských radikálů v Afghánistánu, která ukrývala členy al-Kajdá.
Tímto bojem Bush zdůvodňuje i obsazení Iráku.

___________________________________________________________________________________________________

Američané rozhořčeni, úřady odposlechly miliardy hovorů

Odposlech miliardy telefonních hovorů ...
PŘEVZATÝ ČLÁNEK Z NOVINKY.CZ - on-line magazín deníku PRÁVO & portálu Seznam.cz ze dne: 12.5. 2006 10:37

Telefonní rozhovory desítek miliónů Američanů tajně shromažďovala a zálohovala Národní
bezpečnostní agentura (NSA), která působí na území Spojených států. Spolupracovaly s ní
významní operátoři typu AT&T, Verizon a BellSouth, uvedl ve čtvrtek deník USA Today.
V databází jsou tak miliardy hovorů odposlouchávaných lidí.

Deník USA Today uvedl, že NSA svým úsilím vytvořila vůbec největší databázi telefonních rozhovorů na světě.
Cílem organizace bylo vlastnit systém souborů, z něhož by bylo ihned zřejmé, kdo, kdy, komu a kam volal.

Analýzou různých telefonátů, z nichž mnohé byly zachyceny od miliónů osob, které neměly jakékoliv pojítko
se zločinem, se NSA snažila lépe čelit hrozbě mezinárodního terorismu. Největším "zákazníkem" NSA byl státní
aparát - ten díky úsilí špiónů dostal do rukou detailní záznamy telefonátů kohokoliv, na koho se NSA zaměřila.

11. září přelomovým okamžikem

USA Today se domnívá, že NSA začala nahrávat telefonické rozhovory krátce po 11. září 2001, tedy v období
po spáchání teroristického útoku na USA. V této době měla NSA uzavřít dohody o spolupráci s obřími
operátory AT&T, Verizon a BellSouth.

Program NSA byl podle utajeného zdroje, který pro USA Today podal unikátní výpověď, mnohem dražší,
než původně schválil Bílý dům. NSA se pravděpodobně nezaměřila pouze na telefonáty, které probíhaly na území
Spojených států, monitorovala také mezinárodní rozhovory. Jejím špiónům však neunikla také e-mailová
korespondence.

NSA obvinění nekomentovala

"S přístupem k záznamům miliard mezistátních rozhovorů získala NSA okno do domácností miliónů Američanů," 
napsal USA Today. Bílý dům k obvinění vzneseném USA Today poznamenal, že "žádný záznam telefonického
rozhovoru nebyl učiněn bez příslušného soudního povolení."

"Vzhledem k povaze práce, kterou děláme, by bylo nezodpovědné komentovat naše údajné činy.
Proto také nemůžeme poskytovat žádné informace," uzavřel mluvčí NSA Don Weber.  
 

USA Today.  

 

 

 

 NAVRCHOLU.cz